Chci mít klid a jistotu

29. 6. 2016
Zuzana Kohoutová

Po rychle vydělaných milionech netoužíte a raději dáváte přednost klidu a jistotě, i když to znamená, že třeba nikdy nepodniknete cestu kolem světa? Pak podle všeho smýšlíte jako většina Čechů, kteří se přesně touhle opatrností vyznačují. I tak byste ale o svých penězích měli přemýšlet, investovat totiž můžete obezřetně tak, abyste si vytvořili finanční polštář, který vám vytouženou pohodu zaručí. A tohle je několik tipů, jak na to.

1. Do banky jen rezervu

Spořicí účty a termínované vklady už dávno nejsou to, co dřív. Ke spoření, jak byste si představovali, se teď nehodí, jsou to spíš účty na kterých byste si měli vytvořit menší rezervu pro případ, že se stane něco neočekávaného. Vzhledem k tomu, že úroky na těchto účtech jsou aktuálně většinou nižší než jedno procento ročně, tak jen velmi těžko pokryjí inflaci. Takže na zhodnocení vašich peněz zapomeňte.

Spořicí účty a termínované vklady jsou tedy dobré na uložení několika desítek tisíc korun, maximálně nízké stovky tisíc. Všechny banky dnes „vyšší“ úrok dají jen do určité naspořené částky. Jejich výhodou je ale to, že máte peníze okamžitě k dispozici a navíc jsou do hodnoty 100 tisíc eur (2,7 milionu korun) pojištěné, takže i v případě krachu banky o peníze nepřijdete.

2. Stavební spoření

K malému, ale jistému spoření se hodí také poslední dobou zatracované stavební spoření. Úroky nejsou sice nijak závratné (jedno až 1,3 procenta ročně), ale spolu se státní podporou můžete i nyní dosáhnout efektivního ročního zhodnocení přes tři procenta po dobu šesti let (maximálně 3,7 % hrubého, ale chystá se další snižování).

To ale platí za předpokladu, že ukládáte přibližně 20 tisíc korun ročně. Víc nemá příliš cenu, protože efektivní zhodnocení pak klesne na jedno až dvě procenta. Navíc je třeba počítat při šestileté vázací lhůtě s plánovanou inflací, která logicky tohle malé zhodnocení požere.

 

 

Oscar Wilde

Když jsem byl malý, tak jsem si myslel, že peníze jsou ta nejdůležitější věc v životě. Teď jsem starý a vím, že jsem měl pravdu.

3. Penzijní spoření pro střední generaci a padesátníky

Polštář se bude hodit i na dobu, kdy budete v důchodu. Přilepšit si na tuhle dobu můžete penzijním spořením, tedy třetím pilířem. I tady vám totiž stát něco přidá, navíc ušetříte na daních.

Kolik spořit pak závisí na tom, kolik vám je let. Nejefektivnější měsíční úložka je nyní dva tisíce korun, získáte tak maximální státní podporu 230 korun a navíc si můžete každý rok odečíst 12 tisíc korun z daňového základu. K získání nejnižší možné státní podpory je nyní třeba ukládat měsíčně alespoň 300 korun.

4. Podílové fondy

Jestli chcete mít finanční polštář dejme tomu 300 tisíc, nechte si 100 tisíc na spořicím účtu a 200 tisíc buď jednorázově, ale ještě lépe postupně, pravidelně a konzervativně investujte tak, aby peníze neztrácely na hodnotě.

A možností je zase víc. Zvolit můžete třeba dluhopisové či nemovitostní fondy. Ty by měly i v současné nízkoúrokové době vydělat v delším horizontu tři až čtyři procenta ročně.

Kdo je mladý a počítá s dlouhými investicemi, i když není riskér, může se směle pustit do fondů smíšených. Zhodnocení může být i nad čtyři procenta ročně.

Podobné zhodnocení nabízejí i takzvané fondy životního cyklu, které fungují tak, že zpočátku se investuje více dynamicky a pár let před předpokládaným koncem investování, zpravidla to bývá ochod do důchodu, se investice překlopí do konzervativnějších, tedy jistějších produktů.

Warren Buffett

Široká diverzifikace je obzvlášť záhodná, pokud investoři nerozumí tomu, co dělají.

Průzkum ČSOB

Češi začínají investovat, když se chtějí zabezpečit

 

Vytvořit si rezervu na horší časy nebo na důchod. To jsou dva hlavní důvody, které by přiměly 58 procent Čechů poprvé investovat. Více než dvě třetiny dotazovaných neinvestorů by byly ochotny do podílových fondů odvádět minimálně dva tisíce korun. Alespoň pět tisíc korun by pak dokázal posílat jen přibližně každý dvanáctý neinvestor, zatímco mezi investory by se ke stejnému kroku odhodlal už každý pátý.

 

Respondenti, jejichž rodiny musí vyjít se 40 tisíci korunami měsíčně, by investovali maximálně tisícikorunu. Ti s rodinným příjmem do 60 tisíc korun měsíčně by pravidelně zvládali odkládat dva tisíce a domácnosti, jimž na účet každý měsíc přijde více než 60 tisíc korun, dokonce čtyři tisíce korun. Jednorázově by zvládli investoři i neinvestoři odložit 50 tisíc korun, rodiny s příjmem nad 60 tisíc měsíčně dokonce 100 tisíc korun.

 

Respondenti, kteří již mají s investováním nějaké zkušenosti, považují ze svého pohledu za ještě důvěryhodný očekávaný výnos – tedy kolik díky vloženým penězům nakonec vyděláme – celých deset procent ročně. U neinvestorů, kteří jsou ve svém přístupu k problematice opatrnější, se tato hranice snižuje o dva procentní body. Naopak minimální výnos, který by obě skupiny respondentů oslovil tak, že by o investici začali uvažovat, se pohybuje na třech, respektive čtyřech procentech ročně.

 

O průzkumu: Průzkum pro ČSOB Asset Management, který zkoumal u tří skupin respondentů z řad investorů i neinvestorů mimo jiné, proč se rozhodli (ne)začít investovat a jaké poplatky a výnosy u investičních fondů očekávají, zpracovala v říjnu 2015 agentura NMS Market Research. Sběr dat probíhal on-line prostřednictvím Českého národního panelu s 477 respondenty.

5. Nemovitosti k pronájmu

Anebo na to můžete jít jinak – co takhle třeba pořídit si pozemek, nebo malý byt? Oboje můžete pronajímat (v případě bytu klasicky anebo trochu divočeji třeba přes Airbnb, kde se sice budete muset o něco víc starat, ale pokud by vás byt byl v dobré lokalitě, tak si taky můžete přijít na násobně lepší peníze) a získat tak minimálně pár tisíc měsíčně, které určitě dokážete zhodnotit, třeba pravidelnou investicí do podílového fondu. Navíc, nemovitost se může v budoucnu zhodnotit, z pole či louky se může stát stavební pozemek a oboje je můžete se ziskem prodat.


A ještě na jednu věc byste neměli zapomenout – na všechny ty nevyzpytatelné případy „co by kdyby“. Myslíme tím pojištění invalidity a dlouhodobé nemoci. Mnoho lidí má nastavené životní pojištění primárně na smrt, což je sice zodpovědné pro zajištění rodiny, ale co si budeme namlouvat, daleko vyšší výdaje přijdou v případě, že zůstanete invalidní než péče o mrtvého.

Sečteno a podtrženo, pokud budete mít sto tisíc na spořicím účtu, dalších několik set tisíc v podílových fondech a dalších pár set tisíc na stavebním spoření a v penzijním fondu, pojištění na invaliditu a dlouhodobou nemoc, můžete být v klidu, Tato kombinace by měla zajistit spokojený život i těm nejúzkostnějším – polštář je vytvořen. A pak už přijde čas, kdy má smysl dělat jen to, co opravdu chcete.


TIP na to, kde vzít další peníze na investování:

Splácíte hypotéku a blíží se vám fixace? Určitě vám banka ať už vaše, nebo jiná, nabídne nižší úrokovou sazbu a tím pádem nižší splátky. Můžete si sice zachovat výši splátek a zkrátit dobu splácení, ale lepší bude, když si vezmete nižší splátky a to, co oproti minulosti ušetříte, investujete. Dejme tomu, že dnes splácíte 15 tisíc korun měsíčně a nová splátka bude ve výši 10 tisíc korun. Najednou vám tedy spadne z nebe měsíčně pět volných tisícovek. A tyto peníze vám pomůžou vydělat další. Stačí je investovat do podílových fondů. Jestli dostanete hypotéku řekněme se sazbou dvě procenta s fixací na pět let a investujete do vyváženého fondu také na pět let s očekávaným výnosem čtyři až šest procent ročně, stane se rozdíl v úrocích vaším výnosem. Jo, a pokud je to možné, zvolte si nadále co nejdelší fixaci, nízké úroky tu nebudou věčně a vy získáte na investici víc peněz.

Richelle E. Goodrich

Pokud nic neinvestujete, pak ani vaše odměna za moc nestojí.

Vhodný nástroj pro spoření na stáří jsou i investice do nemovitostí. Poskytnou vám navíc i ochranu proti růstu inflace – nájemní smlouvy bývají totiž opatřeny tzv. inflační doložkou. V případě růstu inflace se vyinkasované nájemné každý rok adekvátně navýší o inflační růst v předešlém roce. Otázka ochrany proti inflaci sice není v současné době aktuální, ale to se může v budoucnosti rychle změnit.